Zdeněk Fibich

Ve všebořické myslivně se 21. prosince 1850 narodil hudební skladatel Zdeněk Fibich. Jeho otec pocházel z lesnické rodiny. Matka byla pianistkou a lásku k hudbě od malička vštěpovala i Zděňkovi. Zaujal ji jeho talent, proto mu zajistila základní hudební vzdělání. Když bylo Zdeňkovi osm let, přestěhovala se rodina do Libáně na Chrudimsku – otec tam byl přeložen. Zdeněk přešel na studia do Prahy. Ve studiu pokračoval v Lipsku, Paříži a Mannheimu. Po studiích působil krátce ve Vídni a později v Praze. Od roku 1871 byl jmenován kapelníkem prozatímního divadla. Působil jako sbormistr, učitel hudby a také dramaturg Národního divadla.

Fibichovo dílo je velmi obsáhlé. Rodné Všebořice ho však navždy poznamenaly. Jeho hudba je prodchnuta zdejší krajinou a přírodou. Napsal sedm oper (Budovin, Blaník, Nevěsta mesinská, Bouře, Hedy, Šárka, Pád Arkuna), melodrama Hipodamie, melodramy (Štědrý večer, Vodník), symfonické básně (Záboj, Slavoj, Luděk). V roce 1893 pak zkomponoval svou nejpopulárnější skladbu nazvanou V podvečer. Její střední část upravil houslový virtuos Jan Kubelík a nazval ji Poem.

Zdeněk Fibich zemřel předčasně na zápal plic 15. října 1900. Je pohřben mezi velkými osobnostmi našeho národa na pražském Vyšehradě.

(Převzato: PLEVA, Fr.: Toulky Vrchovinou.)